Žerzejští obři

Jedná se o těžké masné plemeno, vyšlechtěné kolem roku 1880 ve státě New Jersey v USA z javánek, brahmanek a croad-langšanek. Ve 20. letech 20. století se pak plemeno začalo exportovat do Evropy, kde bylo po dlouhou dobu oblíbenou masnou slepicí.

Na žerzejských obrech zaujme na první pohled jejich masivnost a zavalitost. Slepice jsou vysoké s dlouhým, širokým a hlubokým trupem  obdélníkového tvaru. Dlouhá záda jsou téměř plochá. Hruď je hluboká a dobře zaoblená. Křídla dobře přiléhají k tělu. Značně velký, středně vysoko nesený ocas je dobře rozprostřený. Rejdováky u kohouta jsou zakryty kratšími srpy.

Hlava je v poměru k tělu malá, zdobená středně velkým jednoduchým hřebenem. Obličej a laloky mají jasně červenou barvu. Oči jsou u tmavých variet tmavě hnědé. Běháky jsou vrbově zelené až černé se zeleným leskem.

Původní zbarvení plemene je černé. V polovině 20. století se pak objevilo zbarvení bílé. Z posledních let pocházejí modře lemované variety.

Žerzejští obři jsou jedním z nejmohutnějších doposud existujících plemen. Kohouti mohou dosahovat hmotnosti až 6 kg, v průměru to bývá 5 kg. Hmotnost dříve kastrovaných kohoutů (kapounů) se pohybovala mezi 8-9 kg.

Nepřekvapí tedy, že kuřata tohoto plemene rychle rostou. Než však dorostou do požadovaného objemu, trvá to dlouho, proto se chovatelé snaží, aby se kuřata líhla již v zimě. Mají tak dostatek času dosáhnout odpovídající hmotnosti na výstavy následujícího roku.

Vzheledem ke své mohutnosti potřebují tato zvířata dostatek prostoru. Nelétají, a lze je tedy  dobře chovat na zahradě. Slepice jsou dobrými nosnicemi. Vejce s hnědou skořápkou má hmotnost 58-63 g. Plemeno se vyznačuje klidnou povahou a je snášenlivé. Lze je poměrně snadno ochočit. Vzhledem ke značné robustnosti je však méně vhodné pro malé děti.

čerpáno z knihy: Encyklopedie slepic