Naše zahrada

Kdoule obecná (Cydonia oblonga)

Sklizeň na konci léta a na podzim .Nároky na pěstování má podobné jako jablka.

Symbol zdraví a plodnosti

Na první pohled tak trochu bizarní ovocné koule nejsou u nás příliš známy. A je to velká škoda. Exotické kdoule znali již staří Řekové a pěstitelé ve střední Asii, pěstovalo se ve městě Kydon – odtud také jméno kdoulí. Kdoule platila za symbol plodnosti a zdraví. Kdoule se uplatnily jako lék proti průjmům a krvácení. Užívaly se v podobě moštu či vína.

Za syrova nechutnají

Kdoule obsahují mnoho vitaminů. Kdoule mají specifickou vůni a zajímavou chuť, která skvěle vynikne v kompotu nebo marmeládě. V Česku se pěstují zejména ve středních Čechách a na jižní Moravě, kde mají vhodné podmínky a dostatek tepla. Jak poznáme kdoule? Mají zajímavý hruškovitý tvar a žlutou barvu. Kdoule obsahují vitamin B a C a minerální látky jako je draslík, měď, fosfor, železo, vápník a zinek. Kdoule rostou na keřích, které dorůstají výšky 3 až 6 metrů, jak již bylo řečeno, hlavní sklizeň připadá na podzim, ale nejsou určeny k okamžité konzumaci za syrového stavu. To by Vám kdoule moc nechutnali, protože jsou velmi suché, trpké a mohou způsobit žaludeční potíže. Nepleťte si keř kdoulovec a kdouloň. Kdoulovec je pouze okrasný keř, jehož plody se nekonzumují.

Usušit, kompotovat nebo kvasit

Kdoule nejlépe zpracujete v kompotech a marmeládách jako přídavné ovoce. Zajímavé aroma dodá kompotům zvláštní chuť. Další možností je kdoule nakrájet a usušit. I ze sušených kdoulí vyrobíte výborné kompoty, džemy a želé. Pokud kdoule zkvasíte, získáte chutný likér.
Kdoule má však výrazně všestrannější užití.

Recepty našich babiček

Můžete z ní udělat kdoulový sýr se sušeným ovocem. Kdoulový sýr dělaly již naše babičky, dnešní hospodyně na něj trochu pozapomněly. Recept najdete ve starších kuchařkách, stačí zalistovat a najedete i další recepty s kdoulemi. Kdoule odpuzuje hmyz, proto se hodí do šatních skříní, kde skoncuje s moly a navíc provoní prádlo. Vhodná je též do spíže proti hmyzu a do obývacího pokoje jako přírodní osvěžovač vzduchu s velmi příjemnou vůní.

Vzhledem k bohaté úrodě naší kdouloně jsme vyzkoušeli mnoho receptů a způsobů jak kdoule využít (kompot, marmeláda, rosol, bonbony, chutney) a získali si naši velikou přízeň hlavně svou nádhernou vůní i chutí jež připomíná kombinaci jablek, hrušek a citrusů. Když jsme vařili sušené kdoulové bonbony (po kterých se děti mohou utlouct), celý dům nádherně voněl.

FIALOVÉ BRAMBORY VALFI

Obsahují obrovské množství barviv antokyanů, které nalézáme třeba v borůvkách. A právě antokyany činí z borůvek a nově i fialových brambor elixír zdraví. Chrání srdce a cévy i celé tkáně před poškozením. Fialové odrůdy brambor tak mají nahradit tradiční žlutomasé druhy hlíz.



Tradičně se pěstují fialové brambory ve Francii ke zpestření jídelníčku. Skotští pěstitelé ale teď začali odrůdu Purple Majesty pěstovat ve velkém. Chutná téměř stejně jako klasické odrůdy žlutomasých brambor, ale obsahuje vedle vitaminu C také obrovské množství oněch antokyanů účinkujících v lidském těle jako výkonné antioxidanty.

Z fialových brambor lze vytvořit hranolky, klasické přílohové brambory i chutnou máslovou kaši.

Skotský farmář Albert Bartlett vypěstoval letos na svých polích 400 tun těchto brambor. Podle očekávání půjdou na dračku. K zásobení Británie na celý rok rozhodně tahle malá úroda nestačí.

„Tato brambora představuje skutečného superhrdinu na talíři, obsahuje obrovské množství velmi účinných živin, ale chutná přitom delikátně jako každá jiná brambora. Jsou z nich výborné přílohy ke kuřeti, kaše, jsou výborné pečené, smažené, jako hranolky i chipsy,“ tvrdí skotská expertka na výživu doktorka Gillian Kynoch.

KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY

Odrůda Keřkovské rohlíčky byla vyšlechtěna v roce 1940 na Šlechtitelské stanici Keřkov. Stala se velmi oblíbenou a vyhledávanou především pro svojivyjímečnou vlastnost pro přípravu salátů.

Pro tuto dorůdu jsou typické dlouhé rohlíčkovité hlízy se svtrěle žlutou dužninou a hladkou až středně hrubou žlutou slupkou.

Varný typ BA-B

CUKROVÉ  MELOUNY

Nejlépe chutná mírně vychlazený. Dobře vyzrálé plody jsou velice šťavnaté. Po rozkrojení melounu Galia se vydlabou semínka a lžičkou se konzumuje dužnina. Může být součástí salátů.
Meloun Galia je jednou z variant melounů síťovaných. Je to kultivar cukrového melounu.
Plod má žlutavou kůru se zelenavým nádechem a lehce zelenými žebry, jemně žilkovanou u stopky a květu.
Barva slupky se při zrání mění od zelené do zlatožluté.
Dužina je pevná podobná medovému melounu.

Roketa setá (Eruca sativa)

je rostlina hojně pěstovaná jako listová zelenina. Má lehce hořkou nakyslou chuť. Používá se do salátů a polévek či jako ozdobná zeleň na různá složitější jídla či chlebíčky. Jelikož je nenáročná na pěstění a odolná vůči mrazu, není problém si ji v českých podmínkách doma napěstovat čerstvou i na Silvestra. Má vysoký obsah vitamínu C a prospívá ke zvětšní chuti k jídlu, játrům a čistí krev.

POLNÍČEK

Polníček obohacoval talíře strávníků již ve starém Římě. Planě roste po celé Evropě, tedy i u nás. Vyšlechtěné kultivary jsou ale přece jen chutnější. Pěstují je zejména ve Středomoří, ale i v Německu, Belgii a Dánsku. Zachutná-li vám, můžete jej vysít i na své zahrádce.

Polníček řadíme mezi listové saláty. Nutričně jde ale o mnohem významnější zeleninu než například klasický hlávkový salát. V maličkých listech polníčku nalezneme hojnost vitamínu C - dokonce 1,5x více než v citronech, a také vitamín A a E. Z minerálních látek je výrazně zastoupeno železo, ale i hořčík, draslík, vápník a samozřejmě kyselina listová. Za zmínku stojí i obsah betakarotenu.

Díky obsahu vitamínů je polníček vhodný pro posílení imunity, a to je právě v zimním období jeho výraznou devizou. Dále jeho požívání podporuje krvetvorbu a aktivuje látkovou přeměnu v buňkách. Polníčkem lze také bojovat proti zimní a hlavně předjarní špatné náladě a sklonu k depresím. Pomáhá totiž zvyšovat odolnost proti stresu, zlepšuje soustředění i výkonnost a celkově posiluje duševní vitalitu.

Polníček je jako zástupce listové zeleniny je vhodný pro všechny druhy redukčních diet. Navíc vysoký obsah vitamínu C pomáhá zužitkování bílkovin z potravy, a to je v období redukce váhy obzvlášť důležité. Jako každá zelenina s vyšším obsahem kyseliny listové je i polníček vítaným zpestřením stravy v těhotenství.

Listy polníčku mají delikátní, oříškovou chuť a jemné aroma. Malé růžice listů jsou často v prodeji i s drobnými kořínky, které je nutné před konzumací odstranit. Také je důležité pořádně propláchnutí, protože v růžicích bývají zbytky písku. Lístky jsou křehké, a proto je nejvhodnější je po důkladném omytí nechat buď vykapat v sítku nebo odstředit v odstředivce na salát. Ke skladování se hodí jen zcela čerstvý. Uložte jej v plastikové pytlíku, do něhož uděláte několik dírek. Tak vydrží i několik dní. Zhoršenou kvalitu poznáte snadno, podle zahnívajících vnějších lístků i nepříjemné vůně.

Nejčastěji je používán jako součást salátových směsí nebo jako zelená obloha. Výtečný je však i samotný s výraznějším dresinkem. Tepelnou úpravou se ničí hlavně vysoký obsah vitamínu C, ale lze jej upravit jako špená6t. Nebo můžete jemné syrové listy rozmixovat ve smetanové polévce a podávat jako polníčkový krém.

ŠPENÁT

Špenát je jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován s perského Esfenaj. Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.

Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny. Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly, že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice, která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K 380ug/100g. Tudíž lidé, kteří užívají Warfarin, si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu. Denní množství vitamínu K je 90-120ug(ug-mikrogram).

Traduje se, že obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka. Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.

POTOČNICE nebo-li

zelí sv. Patrika
Tahle skoro, jak ji lidé označují, ˝zázračná bylinka˝, jíž se po irském vzoru říkává také „zelí svatého Patrika“, je právě touto dobou, kdy se slaví výročí sv. Patrika, nejchutnější.
Hodí se pro organismus, který je znavený dlouhou zimou. Ten po ni pookřeje, protože potočnice je skutečně účinným oživovacím prostředkem. Sice se říká – co je zdravé, to není dobré, ale to neplatí o potočnici. Labužníci ji vždy ocení jako vynikající součást salátů i jiných dobrot. Ale i přes její skvělé vlastnosti musíme být opatrní a to proto, že podávání čerstvých výtažků může vyvolat zánět sliznice močového měchýře. Proto se šťáva musí užívat jen velmi opatrně!

Je to báječné ochucovadlo do polévek nebo pomazánek, sypaly se touto zelenou a zdravou krásou uvařené nové sloupané brambory svítící rozpuštěným máslem. Naseká se na chleba s máslem nebo na jakoukoli tvarohovou pomazánku a chutná výborně. Dokonce báječně dochutí i míchaná vajíčka, vajíčka uvařená na tvrdo nebo vejce do skla. Přidávejte do vařeného jídla v době po dokončení, abyste nepřišli o její vitaminové bohatství zbytečným vařením.

Tato bylina se dorůstá výšky od 30 do 90 cm. Květenství je tvořeno hroznem vrcholíků, květů bílé barvy se žlutými prašníky a semeníky i šešulemi 3 x delšími než širokými. Spodní lístky jsou trojčetné, horní jsou výrazně lichozpeřené, úžlabí spodních listů se mohou vyskytnout kořínky. Za léčivku je považována, protože obsahuje hořčičné oleje, silice, hořčičinu a vitamín C.

BAZALKY   

Obvykle bývá pěstována jako koření, ale její léčebné účinky by neměly zůstat nepovšimnuty. Nejčastěji se užívá ve formě nálevu (1 čajovou lžičku sušené bazalky zalijeme vroucí vodou a necháme 10minut odstát). Podáváme při dýchacích obtížích a nachlazení. Dále podporuje zažívání-působením na stěnu žaludku zvyšuje produkci trávicí šťávy, tím zahání nechutenství. Snižuje napětí hladké svaloviny trávicí trubice a koriguje tak střevní obtíže.

Listy bazalky obsahují silice, které pomáhají snížit svědění při bodnutí hmyzem. Nejefektivnější jsou samozřejmě listy ještě nekvetoucí rostliny.

Povzbuzující účinky éterických olejů se uplatní při únavě, vyčerpanosti a stresu.

- citronová

- červená

- Fino Verde

- indická Tulsi

- malolistá Pluto

- červená Holy Red

- pravá

- pravá balkonová

- Genovese

- Spice

- skořicová

- thajská

- trpasličí pravá

a další.....