Informace o nás

Jsem takový "slepičí" nadšenec pátrají po zajímavých a v naší republice dosud téměř neznámých plemenech. Na těchto stránkách bych všem, kteří se o drůbež zajímají, ráda představila plemena obřích slepic, rohatých masných slepic a dalších. 

Kromě slepic chováme tuluské a pomořanské husy, mandarínské kachničky, bronzové krůty, bažanty stříbrné, zlaté, diamantové a lesklé, bílé anglické pávíky, papoušky různých druhů, zakrslého králíka Trevora, kozy Bětku a Žofku, několik černých koček, čtyři koně a rotvajlera, který nás všechny hlídá :). 

Máte nějaké dotazy, návrhy nebo vlastní připomínky, zkušenosti? Podělte se!

Datum 10.05.2013

Vložil maxislepice

Titulek Re: Poctivý chovatelé

Odpovědět

Bohužel i takové zkušenosti s sebou chov přináší. Také jsem si párkrát naběhla a to nejen u českých chovatelů. Bohužel, podvodníci se najdou všude a jede-li si člověk 1500 km pro vejce nebo i kuřata ve snaze dovézt nový genetický materiál, který je, co si budeme povídat, např. v Německu nepochybně lepší než u nás, a doveze si domů nekvalitní vejce nebo kuřata, je to k pláči, ale moc víc se s tím dělat nedá. Já osobně mám s vejci z ciziny obdobné zušenosti jako Vy (vždy vyhozená spousta peněz a času a výsledkem dvě tři kuřata), ale znám i chovatele, kteří v podstatě nepoužívají jiný způsob získávání násady. Letos jsem neměla štěstí ani s kuřaty, krom bresse, které, musím zaklepat, předčily moje očekávání. 40 kuřat brahem, která jsem si dovezla, bylo v jiných barevných rázech než jsem po chovateli chtěla, což není zas až takový průser, ale přece jenom těší-li se člověk na bílou modře lemovanou kolumbiji z níž si sestaví kmen a nakonec má jednu a z ostatních se vyklube klasická černobílá, je to zklamání. Byť nové krve není nikdy dost. Dalším problémem bylo, že se kuřata, sotva začala přepeřovat začala oklovávat. A to tak drasticky, že pár jich to nepřežilo. Zpočátku jsem vinila potkany, i když mám mláďata v klecích v zateplené slepičárně a jako strážce jim slouží dvě kočky, nenapadl mě jiný "škůdce", který by je likvidoval. Posléze se ukázalo, že na vině jsou sama kuřata. Zkusila jsem všechno možné. To že jsem kuřata už od počátku měla pouze pod tepelným zdrojem a ne pod světelným snad ani nemusím říkat. Přesto se zdálo, že se kuřata požerou. A rozdělit po kuse 40 kuřat je zkrátka nemožné. Zřejmě byla chyba v rodičovských kmenech a jejich špatné výživě. Nakonec se mi asi po třech týdnech podařilo situaci jakž takž vychytat a momentálně tady mám asi 30 brahmiček v osmi barevných rázech. Díky dobré výživě jsou to pěkná a silná kuřata, ze kterých, jak doufám, vyrostou kvalitní chovní jedinci. Ale ty nervy!!!!

Datum 21.04.2013

Vložil Martina

Titulek krevkerky

Odpovědět

Dik za odpoved, web budu sledovat a rada si pockam :)
Drzim Vam palce, aby se chov zdarne rozjel!

Datum 21.04.2013

Vložil maxislepice

Titulek Re: krevkerky

Odpovědět

Držte, držte, bude to potřeba :o)!!!

Datum 21.04.2013

Vložil Martina

Titulek Krevkerky

Odpovědět

Mohu se zeptat, jaky barevny raz chovate a zda by nebyly k dispozici nasadovky?

Datum 21.04.2013

Vložil maxislepice

Titulek Re: Krevkerky

Odpovědět

Dobrý den,
chovám bílé krevkerky, ale násadová vejce bohužel k dispozici nejsou. Slepice jsem dovezla asi před třemi lety z Německa s tím, že jsou již několikrát překřížené mezi sebou. Zkoušela jsem líhnout kuřata, ale i přes dobrou oplozenost vajec se již projevuje několikeré příbuzenské křížení a kuřata špatně rostou a dospělci nedosahují váhy ani rychlosti růstu, která je pro jejich plemeno požadována. Od té doby se marně snažím sehnat k nim nějakou novou krev a rozchovat z nich nové kvalitní jedince. Všechny pokusy zklamaly, ani v jejich rodné Francii se mi nepodařilo sehnat vajíčka nebo kuřata. Nicméně momentálně čekám na kuřata z Německa. Měla by být asi do 14ti dnů. Pokud se podaří a kuřata budou, ráda bych s jejich pomocí založila nový a čistý chov. Veškeré informace o průběhu a případné nabídce násady nebo kuřat budu inzerovat na těchto stránkách nebo na www.krevkerky.cz

Datum 31.03.2013

Vložil Marta

Titulek arakuny

Odpovědět

Dobrý den,byla by možnost zakoupit od Vás nas. vejce arakuny Děkuji Marta

Datum 01.04.2013

Vložil maxislepice

Titulek Re: araukany

Odpovědět

Dobrý den,
letos bohužel násadová vejce araukan nemáme k dispozici. Zkuste konaktovat pí.Konrádovou na mailu supanw@seznam.cz. Chová modré araukany

Datum 24.01.2013

Vložil Králová

Titulek vejce od husy ladenské

Odpovědět

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, nevíte kde se dají sehnat násadové vejce od Husy LADENSKÉ. Děkuji za odpověď.
e-mail: Alice1@seznam.cz

Datum 25.01.2013

Vložil maxislepice

Titulek Re: vejce od husy ladenské

Odpovědět

Dobrý den,

násadová vejce landések máme v nabídce. Počítám, že do půli února by měly husy začít nést.

Datum 15.01.2013

Vložil maroš

Titulek Brahmanka stříbrná koroptví vlnitá

Odpovědět

Dobrý den zhanim vajička od Brahmanky stříbrné koroptví vlnité,nevite o někom??? Děkuji. maros.sk11@gmail.com

Jak to všechno začalo aneb mé slepičí šílenství

Je to už nějaký čas, kdy mi manžel přinesl domů, spíš jako vtip o němž ve snu netušil jak moc se ho bude týkat, knihu o drůbeži. V té době jsme bydleli v Praze, já pracovala ještě jako asistentka v kanceláři a na chalupě jsem měla jen pár nosných hybridů pro potěchu ze sběru domácích vajíček. O víkendových večerech jsme si knihou listovali a prohlíželi různá plemena. Tenkrát mě zaujala landéská husa.  Krásný a vznešený to tvor, ozdoba každého dvora, jak jsem se dočetla na internetu. Mít tak takovou ozdobu také na svém dvoře.  Jenže...husa není slepice a víkendový provoz jí tak úplně nesvědčí. Navíc co s malými housaty, kam je dát, kdo je bude krmit a zahřívat než z nich narostou ony výstavní šedobílé krásky, když já jsem přes týden v Praze? A tak jsem, ač se srdcem krvácejícím, musela zavřít odkaz na farmu, která ony husy prodává a doufat, že jednou....

Netrvalo to ani příliš dlouho a já se, nastoupivše mateřskou dovolenou (vtipný to pojem), odstěhovala s rodinou na chalupu. První z věcí, kterou jsem udělala, byl zběsilý hon za landéskými housaty. Našla jsem jen jedny. Na Moravě. Manžel v hrůze, že bude muset jet přes půl republiky pro pár housátek (tenkrát ještě nebožák neměl ani páru, že bude vděčný, pokud mnou objevené slepice budou "jen" na druhém konci republiky a ne třeba na druhém konci Německa :o)) ) zapracoval a objevil firmu, která nejenže landésky chová, ale i rozváží do všech koutů republiky. A tak nastal ten toužebně očekáváný dubnový den a já přešlapovala, s papírovou krabicí v ruce a půl roční dcerou na zádech, ve frontě mezi skupinou mnohem starších čekajících, poslouchala jejich rozhovory o té které drůbeži a roztřeseně čekala až na mě přijde řada. Domů jsem si pak, jako vzácný poklad, vezla šest landéských housátek. 

 

Dalším mezníkem, opět původně myšleným jako vtip, byla kniha Encyklopedie slepic od mého tatínka. Dal mi ji k vánocům v dobré a naivní víře, že mě tak trochu pošťouchne. Stalo se, jen kapku jiným směrem.

V oné knize jsem totiž objevila slípky nesoucí, ne sice zlatá, ale tmavě hnědá vajíčka-Maransky a takzvané velikonoční slepice, jejichž vajíčka jsou pro změnu zelená-Araukany. To by bylo něco! Mé slepičí já zaplesalo nad tou myšlenkou, mít takové slípky a posléze vajíčka doma. A tak opět nastal zběsilý hon za onou drůbeží. Bylo pozdní jaro, na nasádová vajíčka nebo kuřata ne ten nejvhodnější čas. Ale po úmorném pátrání a bombardování chovatelů se zadařilo a přivezli jsme 14 ti denní kuřátka obou zmíněných druhů.

Pak věc dostala rychlý spád....co takhle perličky? A zase se žhavily dráty a na dvoře nám přibyla skupinka těchto krásných křiklounů.

Manžel, stále nepoučen, u nedělní kávy zase jednou zalistoval mojí "slepičí biblí" a objevil plemeno žerzejský obr. "Hmmm, tyhle slepičky bychom si mohli pořídit" pronesl a zpečetil tak svůj osud. Pátrala jsem a pátrala, ale krom tří odkazů na popis tohoto plemene jsem nic nenašla. "No co,  nemohou-li být obři, budou jiné, velké slepice", řekla jsem si. Do hlavního kola postoupily australky, orpingtonky a brahmanky. Problém byl opět v době naprosto nevhodné pro nákup drůbeže. Přesto se mi podařilo objevit žluté kolumbijské brahmanky. Bombardovala jsem pána a slípky opravdu získala. A tak se náš chov opět o něco rozrostl.

A nakones letos v lednu, čase to ideálním, potkala jsem svoji "slepičí" kamarádku (to když jsem se rozhodla, pořídit si ruánské kachny a jela k ní pro chovný kmen). Kdoví kdo svedl naše cesty, ale jedno je jisté:  s ní po boku, stalo se mé slepičí šílenství téměř posedlostí. Díky ní jsem objevila další zajímavé plemeno - Krevkerky a vrátila se zpět k pátrání po Žerzejských obrech. A tak byl manžel opět povolán do služby, aby zasedl na net a propátral německé stránky a na nich zkusil objevit, co u nás není k sehnání. Nevím, jestli si neuvědomil co se stane, najde-li požadované (protože řidičem je vždy on, komunikaci s německy mluvícími chovateli zajišťuje také on, no a samozřejmě stavba slepičáren a kurníčků je také na něm) nebo ho myšlenka najít, co nenašli jiní, nadchla natolik, že nejen obry, ale i krevkerky našel! A tak je tu všechny máme :o)! A jako sladký bonus, objevila jsem chovatele jenž chová brahmy snad všech barevných rázů a je ochoten se o ně podělit.

Každé z našich plemen má za sebou více či méně zdlouhavý, kostrbatý a místy až dobrodružný příběh, o hledání každého z nich by se daly vyprávět historie. O to víc nám jsou bližší a máme tím větší radost, když se nám daří. Stále se raduji nad každým, krevkérou nebo brahmánkou sneseným vajíčkem, do kurníku k obrům jdu pokaždé v napjatém očekávání, zda už slepice konečně začala nést a plato plné čokoládově hnědých a zelených vajíček mě stále ještě těší, jako když jsem sebrala první barevné vajíčko.

 

Takhle pomalu a nenápadně tedy začalo moje slepičí šílenství, jenž pak nabralo zběsilé obrátky a díky lidem, kteří mě ve správnou chvíli přivedli na správnou myšlenku, díky manželovi, který mě (ač někdy po lehkém boji) vždy podpořil a v neposlední řadě i díky mým rodičům, kteří při našich slepičích výjezdech vždy bez řečí přeplánovali program a  převzali do opatrování naší dceru a pomáhali při přesunech kohoutů a slepic, dnes mám tak nádherná a u nás téměř neznámá plemena o něž se s těmi, kteří o to budou stát, ráda podělím :o).

 

Naši uživatelé

Na těchto stránkách bychom chtěli oslovit nejen příznivce velkých plemen kura a chovatele, kteří se snaží chovat čistokrevnou drůbež, ale všechny, kteří se třeba i jen rádi podívají na zajímavé slípky. Budeme rádi pokud se nám podaří pomocí tohoto webu přispět k rozšíření zajímavých a velkých plemen mezi naše chovatele.